Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Jaká dovednost je v životě nejdůležitější? Vzájemné porozumění.

Jak si lidé hrají

Nejen děti, ale i my dospělí si hrajeme, i když se u toho většinou snažíme tvářit moudře. Podle amerického psychiatra Erica Berneho je dokonce hra přirozenou součástí naší komunikace. Podle situací střídáme různé role (rodič, dospělý a dítě) a volíme vhodné komunikační taktiky. Pokud hrajeme fér, probíhá vše hladce. I v komunikaci ale existují fauly, nečekané tahy a manipulace. Teorie Erica Berneho vychází z toho, že naše osobnost disponuje třemi úrovněmi nazírání na svět – rodičovskou, dětskou a dospělou. Ty jsou spojeny s typickými charakteristikami chování.

  • Rodičovská úroveň se projevuje postoji, které vyjadřují přikazování a zakazování – to jsou rodičovské postoje vůči dítěti.
  • Dětská úroveň obsahuje pocity a postoje, které jsme zažili v dětství – sebestřednosti, těkavost, nekontrolovatelnost, ale také kreativitu a spontánnost.
  • Dospělá úroveň řídí, většinou racionálně, vztah mezi zmíněnými úrovněmi osobnosti a vnějším světem. Pokud by vás na toto téma zajímalo více informací, doporučujeme knížku Erica Berneho Jak si lidé hrají, kde je velmi trefně a detailně rozebráno, jak mezi sebou lidé komunikují a jaké jsou jejich pohnutky při "hrách života".

 

Nejen při vzájemné mezilidské komunikaci, ale také při hraní oblíbených společenských nebo karetních her v rodině nebo s přáteli se máme možnost lecčemu přiučit a také o sobě a svých blízkých hodně zjistit. A často jsme překvapeni! Dospělí se u hraní společenských her chtějí především bavit (jako u legendy Activity nebo novinky ReACTion) a nebo procvičit své strategické myšlení (doporučujeme hru Incognito, Antimonopoly, Hobit či Stratego) či trpělivost (v tomto ohledu jsou nezastupitelná puzzle).


Veselé a chytré dítě = úspěšný dospělák

Dospělí volí hraní her i jako skvělý způsob, jak navázat bližší vztah se svým dítětem a jak smysluplně strávit společný čas, protože mnoho našich večerů trávíme se smartphonem v ruce, zatímco dítě vedle nás kouká na pohádku nebo si hraje s tabletem. Děti si potřebují hrát o samotě, s kamarády, ale výzkumy ukazují, že neméně důležité je hrát si s dospělými. Děti touží po čase rodičů, kteří tak mají jedinečnou šanci pochopit jejich svět a dozvědět se o nich něco víc. Nechejte se jimi strhnout, smějte se s nimi a ptejte se jich. Zjistíte zajímavé věci! Pomozte jim naučit se prohrát a nepropadat u toho zoufalství. Naučte je, že i když prohrávají, mohou se postupně ve hře zlepšit a poté si užít své vítězství.


 

Hraní s dětmi buduje mezi vámi pouto, které je navždy. Otevírá se prostor pro sdílení starostí, pomáhá rodičům poznat jedinečnost jejich dítěte. A mimo jiné je to pro ně výborný způsob relaxace - když se soustředí na hru, zapomenou na stres a problémy. Rodina, jejíž členové si společně hrají, má pevnější vztahy, než ostatní. Lépe spolupracují, jsou otevřenější ve svých pocitech a názorech, je podpořeno sebevědomí dětí. Tyto vlastnosti se dětem a dospívajícím v budoucnu zúročí v pracovním i osobním životě.


Vývoj dítěte

Rodič je prvním učitelem dítěte. Funguje jako "trenér", který ho vystavuje odpovídajícím výzvám - umožňují dítěti prozkoumat svět na vlastní pěst a těšit se z interakce se svým okolím. Cílem rodičů je vést děti k experimentům a poučení z každé zkušenosti. Dítě je jako "dům" a rodiče jsou "lešení", které podporuje jeho konstrukci. Dům se staví a lešení také, když je však hotový, lešení se postupně odstraňuje, aby se dítě stalo nezávislým. Pokud není připraveno, lešení ho podpoří znovu a sundá se později. Jak se dítě vyvíjí od novorozence po teenagera, prochází řadou vývojových etap, které utvářejí jeho osobnost - fyzicky, duševně i emocionálně. Rolí rodičů je poskytnout jim povzbuzení, oporu a přivést je k činnostem, které umožňují dítěti zvládnout úkoly, přiměřené jejich věku.